Короткий опис(реферат):
Charakteristickým rysem vývoje moderní civilizace je sociální a ekonomická globalizace společnosti a mezikulturní komunikace, které jsou doprovázeny intenzivními procesy jazykových výpůjček. V podmínkách globalizačních procesů se využití cizojazyčné slovní zásoby stává faktorem, který přispívá k vytvoření mezijazykových kontaktů a sbližování s jinými etnickými komunitami a pomáhá poznávat a hodnotit vlastní národní identitu.
Mezi jazykovými půjčkami je důležité vyčlenit heterogenní prvky, které se vyznačují vysokou mírou strukturálních a genetických úrovní relativně jazyka – recipienta [3, s. 2]. Heterogenní prvky mohou zahrnovat různé jazykové úrovně, ale nejvíce je v slovní zásobě. Nejznámější formou heterogenní slovní zásoby – jsou exotismy, dále to jsou slova vypůjčená z indoevropských, neindoevropských a málo známých jazyků, která si spojujeme s cizí kulturou a jsou přijímána pro zobrazení určitých vlastností pro domácnost, oblečení a zvyky jiného národa.
Exotismy v různých jazycích již mnohokrát přitahovaly pozornost vědců jako M. L. Aleksejevá, L. M. Archypenko, V. V. Vaniná, T. K. Verenyč, I. S. Voronková, K. A. Jehorová, T. M. Jefymenko, L. P. Jefremov, J. A. Zacný, R. P. Zorivčak, T. P. Zuriná, E. V. Marinová, I. M. Mozová, A. E. Suprun. Avšak, analýza funkčních vlastností v kontextu interkulturní komunikace zůstává nedostatečně prozkoumanou oblastí, zejména v českém jazyce. Celá naše planeta je podobna neviditelné cestě, po které slova putují. Koneckonců, všechny národy se vždy učily jeden u druhého, učí se i dnes. Přijímáme ve své řeči slova i těch národů, s kterýmiž se nikdy nesetkáváme přímo. Na naši zemi se slova klasických jazyků dostaly buď přímo, nebo bezprostředně přes jazyky – prostředníky. Tak, zdrojem půjček v X.-XV. stol. byl řecký jazyk, v XVI. stol. polský, a dále ruský. Po celou dobu své existence, jazyky neustále vzájemně komunikují a obohacují se.
Studium jazykových kontaktů je důležité v teoretických a praktických vztazích a v současné době představuje jeden z aktuálních úkolů moderní lingvistiky. Žádná kultura světa se nevyvíjí izolovaně, odděleně od jiných kultur. Kontakty národů vyvolávají kulturní výměnu,včetně výměny slov. Proto v každém jazyce, kromě "svých", jsou "cizí", to znamená vypůjčená slova [8, s. 98].
Aktuálnost diplomové práce spočívá v tom, že neexistuje dostatečné množství informací souvisejících s xenismy. V tuzemské a zahraniční lingvistice existuje o tomto jevu poměrně málo prací.
Objektem výzkumu jsou xenismy v českém a ukrajinském jazyce.
Předmětem výzkumu jsou vlastnosti a funkce cizí slovní zásoby v moderním českém a ukrajinském jazyce.
Cílem diplomové práce je odhalit základní fonetické, grafické a strukturální charakteristiky xenismů a určit jejich funkci v ukrajinském a českém jazyce.
Úlohy:
1) Prozkoumat podstatu multikulturní komunikace;
2) Zvýraznit xenismy z jiných typů vypůjčené slovní zásoby;
3) Proanalyzovat funkce xenismů v ukrajinštině a češtině;
4) Prozkoumat četnost užívání xenismů v češtině a ukrajinštině.
Teoretický význam diplomové práce spočívá v tom, že analýza xenismů a závěry o jejich úloze v ukrajinském a českém jazyce prohlubuje naše znalosti o tomto jevu.
Praktickým významem této práce je, že výsledky mohou být použity k dalšímu výzkumu v oblasti studia xenismů a jejich frekvence v obou jazycích.
Schvalování výsledků výzkumu. Zúčastnila jsem se v konferenci “ Ad orbem per lunguas“ a základní polohy a výsledky studiu diplomové práci jsou odráženy ve článku.